Úsvit lítosti Krále elfů

Před pěti lety se Král elfů Klaus, unavený intrikami na dvoře, rozhodl skrýt svou identitu a zamiloval se do obyčejné elfky jménem Floria. Když nepřítel seslal zakázané prokletí ohně, Klaus uvízl v plamenech a ocitl se blízko smrti. Floria si vyřízla polovinu svého životního srdce, aby ho zachránila.

Kvůli tomu teď trpí chronickým kašlem, její život se výrazně zkrátil a přežívá jen díky Dřeni ze Stromu života. Stella si však její zásluhy lživě připsala, svalila na Florii vinu a donutila ji zmizet. Floria tehdy zalhala, že odchází za mocí a bohatstvím, a Klaus ji za to pět let nenáviděl, aniž by tušil, že s ním čeká dítě.

O pět let později se Floria sotva protlouká u svého pouličního stánku společně s pětiletým synem Rowenem. Jednoho dne zachrání starší elfku v bezvědomí – Klausovu matku, Královnu vdovu. Když na místo dorazí Klaus, jedná s Florií chladně, přestože jí tajně na každém kroku pomáhá.

Postupně ale začne vycházet najevo pravda: žhářem byla ve skutečnosti Stella spolčená se zrádnými ministry a všechno to falešné hrdinství i vykonstruované důkazy byly jejím dílem. Teprve když Klaus spatří Florii zlomenou v záchvatu kašle, konečně pochopí – žena, kterou pět let nenáviděl, byla ta obyčejná elfka, jež vběhla do plamenů, aby ho zachránila, úplně sama mu porodila dítě a vydržela pět let těžkého odříkání.